© 2024 všechna práva vyhrazena
Zveřejnění obsahu informací poskytnutých na žádost dle § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
ÚCL obdržel dne 20.4.2010 žádost paní H.B. o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím
ÚCL žádosti vyhověl v části, která se týkala jeho působnosti a v části, která se týkala jiného subjektu, žádost odložil v souladu s ustanovením § 14 odst. 5 písm. c)
V souladu s § 5 odst. 3 citovaného zákona ÚCL nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
Kdo je dodavatelem bezpečnostních zařízení určených na kontrolu cestujících na Letišti Praha, jako jsou například rámové detektory kovu. Na základě jakého výběrového řízení byl dodavatel vybrán. Uvažuje se o zavedení scaneru pro zvýšení bezpečnosti?
Odpověď ÚCL:
K Vašemu dotazu ohledně bezpečnostních zařízení můžeme sdělit následující. ÚCL je úřad státní správy pověřený mj. státním dozorem nad bezpečnostními zařízeními a vydáváním osvědčení technické způsobilosti (OTZ) těchto zařízení provozovaných v ČR dle zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví. Jiné činnosti, mimo těch, které jsou uvedeny výše, ÚCL neprovádí. Z toho důvodu Vám informaci o dodavateli bezpečnostních zařízení a průběhu výběrového řízení bezpečnostních zařízení na Letišti Praha může podat pouze Letiště Praha, a.s.
Letiště Praha, a.s. je subjektem, který je podle zákona č. 106/1999 Sb., povinen informace poskytnout. Vaši žádost v této části v souladu s ustanovením §14 odst. 5 písm. c) zákona č.106/1999 Sb. proto odkládáme.
Co se týče scannerů – těchto zařízení je dle použití několik typů s různým konstrukčním řešením a technologickým vybavením. Některé typy se pochopitelně v ČR i jinde již používají nyní, jiné, např. tzv. body-scannery, které jsou v současné době mediálně velmi diskutovány, se v ČR zatím nepoužívají. O jejich zavedení do provozu se samozřejmě uvažuje, legislativně je však tato oblast upravována nařízeními EU. Nařízení týkající se zavedení a podmínek použití těchto body-scannerů je v současné době ve fázi projednávání na úrovni Evropského Parlamentu. Po případném přijetí se ČR těmto požadavkům bude muset přizpůsobit. Zavedení body-scannerů také úzce souvisí s finančními možnostmi jednotlivých provozovatelů.
ÚCL obdržel dne 31. 5. 2010 žádost pana V. Č. o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
ÚCL žádosti vyhověl a v souladu s § 5 odst. 3 citovaného zákona ÚCL nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
Žádost o zaslání dokumentu/dokumentů, které ÚCL vydal majiteli nebo provozovateli letiště Letňany v souvislosti s oplocením a/nebo kácením stromů na letišti Letňany.
Odpověď ÚCL:
Dne 10. 6. 2010 ÚCL zaslal žadateli požadované dokumenty vztahující se k problematice oplocení letiště Letňany.
ÚCL obdržel dne 31. 5. 2010 žádost pana V. Č. o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
ÚCL žádosti vyhověl a v souladu s § 5 odst. 3 citovaného zákona ÚCL nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
Žádost o vyjádření UCL, zda by platným předpisům o bezpečnosti leteckého provozu vyhovovalo, pokud by na letišti Letňany v Praze 18 byla oplocena plocha v rozsahu pohybové plochy (movement area), tj. část letiště určená pro vzlety, přistání a pojíždění letadel, sestávající z provozní plochy a odbavovací plochy (ploch), dle definice Annex 14 ICAO.
Odpověď ÚCL:
ÚCL na základě vlastního šetření na místě shledal opakované narušení neveřejné části letiště v souvislosti s runway incurssion na letišti v Letňanech. Vzhledem k této situaci vydal Úřad bezpečnostní doporučení k zamezení vjezdu/vstupu nežádoucích vozidel/osob do neveřejné části letiště. Pohybová plocha letiště Letňany je dle letištního řádu totožná s hranicemi pozemků vlastníka letiště, současně tvoří jako celek veřejnou (tedy pro veřejnost vymezenou část určenou k odbavení cestujících) a neveřejnou (tedy pro potřeby security vymezenou část k zajištění leteckého provozu před protiprávními činy v souladu se schváleným bezp. programem provozovatele ve smyslu předpisu Ministerstva dopravy L 17). V tomto případě je tedy oplocení v rozsahu pohybové plochy plně vyhovující.
ÚCL obdržel dne 2. 6. 2010 žádost paní M. T. o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
ÚCL žádosti vyhověl a v souladu s § 5 odst. 3 citovaného zákona ÚCL nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
V souladu se zákonem č. 106/1999Sb. o svobodném přístupu k informacím žádost o poskytnutí následujících informací:
1) kopie veškeré korespondence v listinné či elektronické formě, přijaté i odeslané mezi Úřadem pro civilní letectví a Městem Šlapanice ve věci zvýšení komínu cihelny Tondach Šlapanice v období od 1. 7. 2009 do 2. 6. 2010.
2) zda proběhlo mezi zástupci Města Šlapanice a Úřadem pro civilní letectví jednání ve věci možného zvýšení komínu Tondachu.
3) pokud jednání proběhlo, žádost o poskytnutí zápisu z tohoto jednání – případně sdělení výsledku, závěru tohoto jednání.
Odpověď ÚCL:
Dne 4. 6. 2010 ÚCL zaslal žadatelce požadované dokumenty a kopie korespondence a potvrdil, že jednání mezi zástupci Města Šlapanice a ÚCL ve věci navýšení komínu fi. Tondach proběhlo, byl sdělen výsledek jednání.
ÚCL obdržel dne 30.6.2010 žádost pana J.H. o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
ÚCL žádosti vyhověl a v souladu s § 5 odst. 3 citovaného zákona ÚCL nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
Žádost o sdělení:
1. zda se ve Frýdlantu nad Ostravicí, k.ú. Lubno, nachází územně vymezená plocha určená ve smyslu ustanovení § 35 zákona č. 49/1997 Sb., k vzletům a přistáním letadel
2. zda se na letiště ve Frýdlantu nad Ostravicí, k.ú. Lubno, vztahují odstupové minimální vzdálenosti vymezené v ustanovení § 14 odst. 5 písm. c) a odst. 6 písm. c) vyhlášky č. 108/1997 Sb.,
3. v případě, že odpověď na žádost o informace pod bodem 2) této žádosti bude záporná, sdělení, v jaké minimální odstupové vzdálenosti od letiště ve Frýdlantu nad Ostravicí, k.ú. Lubno se mohou nacházet obytné budovy a osoby, které nejsou účastny na provozu letiště, a z jakého dokumentu či právního předpisu tyto odstupové vzdálenosti vyplývají
4. jakým rozhodnutím bylo shledáno letiště ve Frýdlantu nad Ostravicí, k.ú. Lubno provozuschopné a předání kopie tohoto rozhodnutí
5. na základě jakých podkladů bylo vydání rozhodnutí, kterým bylo shledáno letiště ve Frýdlantu nad Ostravicí, k.ú. Lubno provozuschopné
6. zda při rozhodování o provozuschopnosti letiště ve Frýdlantu nad Ostravicí, bylo zohledněno umístění obytného domu č. pop. 137, nacházejícího se na pozemku parc. č. st. 209, v k.ú. Lubno, obec Frýdlant nad Ostravicí
Odpověď ÚCL:
Dne 12.7.2010 ÚCL zaslal žadateli odpověď:
1. Letiště Frýdlant n/O je zakresleno v platné územní plánovací dokumentaci města Frýdlant n/O jako samostatná speciální funkční plocha letiště.
2. Odstupové minimální vzdálenosti dle § 14 odst. 5 písm. c) a odst. 6 písm. c) vyhlášky č. 108/1997 Sb. se na LKFR nevztahují.
3. Minimální odstupové vzdálenosti objektů/osob od letiště vyplývají z Rozhodnutí Ministerstva dopravy o stanovení ochranných pásem. Přesné určení limitu závisí na vzdálenosti objektu od osy RWY a nadmořské výšky objektu ve vztahu k referenční výšce systému ochranných pásem. Na osoby se obecně vztahuje ust. leteckého zákona, které zapovídá volný pohyb osob v neveřejné části letiště.
4. Letiště Frýdlant bylo předáno do užívání 31. srpna 1955. Kopie tohoto kolaudačního zápisu je určena pouze účastníkům správního řízení vedeného v této věci.
5. Kolaudace byla provedena na základě technického projektu, stavebního povolení a příslušné hospodářské smlouvy.
6. Z dokumentace ÚCL nelze doložit existenci obytného domu č.p. 137, p.č. 209, k.ú. Lubno, obec Frýdlant nad Ostravicí. Z pohledu současně platné legislativy netvoří výše zmíněný obytný dům překážku provozního významu.
ÚCL obdržel dne 10.7.2010 žádost pana R.K. o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
ÚCL žádosti vyhověl a v souladu s § 5 odst. 3 citovaného zákona ÚCL nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
Žadatel požádal o poskytnutí autentických textů Povolení k provozu letiště Odolená Voda; autentického textu povolení pro cvičné lety ve dnech 3-8.7.2010; a tras vzletových a přistávacích koridorů pro toto letiště.
Odpověď ÚCL:
Žadateli bylo zasláno Rozhodnutí o povolení k provozování letiště Vodochody. Žadateli bylo následně sděleno, že do rozhodnutí se nepřepisují podmínky provozování letiště, neboť ty jsou obsaženy v § 26 a následující zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, a v prováděcí vyhlášce č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, konkrétně v Příloze č. 3 (zasláno žadateli jako příloha).
Pro lety, které žadatel zmiňoval, žádné povolení ze strany ÚCL není třeba, velitel letadla je povinen pouze podat letový plán službě řízení letového provozu.
Vzletové a příletové tratě letiště Vodochody jsou veřejně přístupné informace publikované v AIP ČR část AD 2, mj. na internetových stránkách LIS ŘLP ČR, s.p.
ÚCL obdržel dne 26.7.2010 žádost pana L.S. o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
ÚCL žádosti vyhověl a v souladu s § 5 odst. 3 citovaného zákona ÚCL nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
Žadatel požádal o informaci k přibližovacím trasám k letišti Praha Ruzyně. Žadatel bydlí na Zahradním městě v Praze 10 a v poslední době – cca 2-3 měsíce přelétávají nad Zahradním městem a to v poměrně malých výškách a to i pozdních hodinách civilní dopravní letadla. Žadatel požádal o sdělení, jestli se jedná o nějaké nouzové řešení nebo stálý stav.
Odpověď ÚCL:
Žadateli bylo sděleno, že ÚCL prozkoumal uvedené zvýšení provozu nad Zahradním městem v období posledních měsíců. Intenzita provozu je skutečně vyšší, a to ze dvou důvodů. Od května až do srpna je opravována vzletová a přistávací dráha (VPD) 13/31 (do Prahy Motola), která sice není hlavní VPD, ale odlehčovala asi o 1/4 provozu VPD 06/24, jejíž jedna ze standardních odletových tratí je v blízkosti Zahradního města. Hlavním důvodem jsou klimatické změny, kdy v poslední době dochází k východnímu a severovýchodnímu proudění, narozdíl od dřívější převahy západního proudění. Letadla musí přistávat a vzlétat vždy proti větru. V období severovýchodního větru jsou méně hlučná přistání nahrazena hlučnějšími vzlety, a to navíc na trati bližší bydlišti pana L.S.
V této souvislosti ÚCL zmínil další aspekty:
a) Restrukturalizace linek
V uplynulém období ubylo pravidelných linek vedených v zásadě všemi směry z Prahy. Současně však nastala doba charterových letů pro cestovní kanceláře, obvykle do středomoří. Většina těchto letů je vedena z Prahy na jihovýchod po standardních odletových tratích směrovaných na Vožice. Standardní odletové trati jsou konstruovány jako kompromis mezi jejich délkou a hlukovou zátěží. Prodloužení tratí sice sníží hluk v některých přelétávaných oblastech, přinese však větší zátěž emisemi skleníkových plynů a způsobí další zpoždění a vyčkávání s přenesením hlukové zátěže na jiná území.
b) Celospolečenský aspekt
Společnost vytváří dvojí tlak na leteckou dopravu. Na jedné straně je neustálý tlak na zvýšení kapacity letecké dopravy a na druhé straně stoupá zátěž životního prostředí. První významná regulace hluku regulátory (úřady) proběhla v 70. a 80. letech minulého století. Hlukové normy vyhlášené úřady byly napadány jako likvidační a protitržní pro dopravce, které nutily k výměně letadel. Nově vyvinuté motory snížily hlukovou zátěž cca o 20% a k překvapení dopravců snížily i spotřebu paliva letadel, zvýšily dolet, bezpečnost a celkovou ekonomiku letecké dopravy a umožnily její větší rozvoj a následnou další kumulativní hlukovou zátěž. Z naší strany můžeme slíbit důslednou kontrolu přísných evropských zákonných norem platných i v ČR.
ÚCL obdržel dne 29.7.2010 žádost pana V.Č. o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
ÚCL žádosti vyhověl a v souladu s § 5 odst. 3 citovaného zákona ÚCL nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
Žadatel požádal o zaslání dokumentu Ochranná pásma letiště Letňany (včetně příloh), jehož existence byla zveřejněna na webových stránkách ÚCL v sekci Uveřejnění návrhu opatření obecné povahy dne 28.6.2010.
Odpověď ÚCL:
Žadateli byl požadovaný dokument zaslán.
ÚCL obdržel dne 23.8.2010 žádost pana J.H. o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
ÚCL žádosti vyhověl a v souladu s § 5 odst. 3 citovaného zákona ÚCL nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
Žadatel požádal o zaslání kopií všech rozhodnutí o zrušení povolení k provozování letiště vydané ÚCL od roku 2006 z důvodů uvedených v § 34, písm. a) zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů a zároveň o zaslání kopie rozhodnutí ÚCL, na jehož základě bylo společnosti Letiště Příbram s.r.o., IČ: 274 21 821, uděleno dosud platné povolení k provozování letiště Příbram (LKPM).
Odpověď ÚCL:
Žadateli byly zaslány požadované kopie, včetně rozhodnutí ÚCL, na jehož základě bylo společnosti Letiště Příbram s.r.o. uděleno dosud platné povolení k provozování letiště Příbram (LKPM).
ÚCL obdržel dne 30.8.2010 žádost pana U.L. o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
ÚCL žádosti vyhověl a v souladu s § 5 odst. 3 citovaného zákona ÚCL nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
Žadatel požádal v souvislosti s již poskytnutou informací panu L.S. o doplnění informace, jaká je minimální povolená výška letadel (40 a více osob) nad zastavěnou oblastí, příp. kde se takové informace dají najít.
Odpověď ÚCL:
Požadavky na minimální výšku letu jsou stanoveny v leteckém předpisu L 2, Pravidla létání, ust. 4.6 pro lety podle pravidel VFR (za viditelnosti) resp. ust 5.1.2 pro lety podle pravidel IFR (let podle přístrojů). Předpisy řady L, včetně předpisu L 2, jsou dostupné na webových stránkách podniku ŘLP ČR,s.p. http://lis.rlp.cz/predpisy/predpisy/index.htm.
Z výše uvedených ustanovení vyplývá, že s výjimkou vzletu a přistání nebo s výjimkou povolení vydaného ÚCL nesmí být lety VFR prováděny nad hustě zastavěnými místy ve výšce nižší než 300 m nad nejvyšší překážkou v okruhu 600 m od letadla a dále letadlo nesmí letět nad hustě zastavěnými místy (města, vesnice a jiná obydlená místa) nebo nad shromážděním osob na volném prostranství, pokud není ve výšce, která by v případě vzniklé nouze umožnila přistání bez ohrožení osob nebo majetku na povrchu země. Let IFR, s výjimkou vzletu a přistání nebo s povolením ÚCL, musí být prováděn v hladině, která není nižší, než stanovená minimální letová nadmořská výška.
ÚCL obdržel dne 9.9.2010 žádost pana M.V. o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
ÚCL žádosti vyhověl a v souladu s § 5 odst. 3 citovaného zákona ÚCL nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
Žádost o informaci, jaká je minimální povolená výška letu horkovzdušných balonů nad městskou či obecní zástavbou.
Odpověď ÚCL:
Provádění letů ve vzdušném prostoru ČR je kromě jiného upraveno leteckým předpisem Pravidla létání L 2, který byl vydán Ministerstvem dopravy a spojů dne 28. 6. 1999, pod č.j. 25344/99-220 na základě zmocnění uvedeného v ustanovení § 102 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Minimální výšky letu (platí pro všechny kategorie letadel, tedy i pro balóny) jsou upraveny jeho ustanoveními 3.1.2 a 4.6, která zní:
3.1.2
S výjimkou, kdy je to nezbytné pro vzlet nebo přistání nebo s výjimkou, kdy tak povolil příslušný úřad, letadlo nesmí letět nad hustě zastavěnými místy (města, vesnice a jiná obydlená místa) nebo nad shromážděním osob na volném prostranství, pokud není ve výšce, která by v případě vzniklé nouze umožnila přistání bez ohrožení osob nebo majetku na povrchu země.
4.6
S výjimkou vzletu a přistání nebo s výjimkou povolení vydaného Úřadem pro civilní letectví, let VFR nesmí být prováděn:
a) nad hustě zastavenými místy (města, vesnice a jiná obydlená místa) nebo nad shromážděním osob na volném prostranství ve výšce nižší než 300 m (1000 ft) nad nejvyšší překážkou v okruhu 600 m od letadla,
b) kdekoli jinde než je uvedené v 4.6 a) ve výšce ne nižší než 150 m (500 ft) nad zemí nebo vodou.
—————————————————————————————————–
Předpisy jsou veřejně přístupné na stránkách podniku Řízení letového provozu, s.p. takto: vpravo Letecká informační služba – letecké informace – letecké předpisy – L 2.
Z výše uvedeného vyplývá, že minimální výška letu, při které lze při vzletu a přistání přelétávat zastavěná místa, není Pravidly létání (letecký předpis L 2) stanovena.
ÚCL obdržel dne 26.9.2010 žádost pana M.S. o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
ÚCL žádosti vyhověl a v souladu s § 5 odst. 3 citovaného zákona ÚCL nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
Žádost o sdělení, kdo je ústředním orgánem státní správy na úseku letecké dopravy a jaká finanční sankce může být uložena firmě, která provozuje letiště bez patřičného povolení, na základě jakého zákona
Odpověď ÚCL:
Ústředním orgánem státní správy na úseku civilní letectví je dle zákona č. 49/1997 Sb. Ministerstvo dopravy.
Podle zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví v platném znění, § 92 (správní delikty fyzických osob), resp. § 93 (správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob) lze za provozování letiště bez platného povolení nebo v rozporu s podmínkami v něm stanovenými uložit pokutu do výše 5 000 000,- Kč.
ÚCL obdržel dne 27.9.2010 žádost pana E.F. o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
ÚCL žádosti vyhověl a v souladu s § 5 odst. 3 citovaného zákona ÚCL nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
Zda je Úřad aktivně legitimován k vedení řízení o změně, popř. zrušení územního rozhodnutí o ochranném pásmu ze dne 5.6.1995 zn. SÚ 6787/94Ko, kterým bylo vymezeno ochranné pásmo letiště Planá u Českých Budějovic.
Zda je Úřad věcně a místně příslušný k vedení řízení o změně, popř. zrušení územních rozhodnutí o ochranném pásmu vydaných před účinností zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví
Odpověď ÚCL:
Poslední novelou zákona č.49/1997 Sb., o civilním letectví (viz zákon č. 301/2009 Sb.) se podstatným způsobem změnil režim zřizování ochranných pásem leteckých staveb. Podle právní úpravy platné do 31.12.2009 se ochranná pásma leteckých staveb zřizovala na základě územního rozhodnutí, které vydával místně příslušný stavební úřad se souhlasem Úřadu pro civilní letectví (dále jen “Úřad”).
Podle právní úpravy účinné od 1.1.2010 zřizuje ochranná pásma Úřad opatřením obecné povahy podle správního řádu po projednání s úřadem územního plánování.
V souladu s čl. II zákona č. 301/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, je v bodu 6 přechodných ustanovení stanoveno následující:
“Ochranná pásma zřízená kolem leteckých staveb do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za ochranná pásma zřízená opatřením obecné povahy podle § 37 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ochranná hluková pásma zřízená podle § 31 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za ochranná hluková pásma zřízená opatřením obecné povahy podle § 31 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.”
Veškerá ochranná pásma zřízená v minulosti (tedy i ochranné pásmo zřízené Vámi citovaným rozhodnutím) jsou podle výše uvedeného přechodného ustanovení považována za ochranná pásma zřízená na základě opatření obecné povahy.
Z výše uvedeného vyplývá, že řešení věcné a místní příslušnosti k vedení řízení o změně územních rozhodnutí o ochranném pásmu leteckých staveb je bezpředmětné, neboť vedení takového řízení současná právní úprava neupravuje.
Úřad je věcně a místně příslušný k vydání opatření obecné povahy, kterým se zřizují ochranná pásma leteckých staveb.
ÚCL obdržel dne 14.10.2010 žádost pana K.T. o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
ÚCL žádosti na základě upřesnění vyhověl a v souladu s § 5 odst. 3 citovaného zákona
ÚCL nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
Ačkoliv se v blízkosti bydliště žadatele nenachází žádné významné letiště, panuje nad jeho místem čilý letecký provoz, který obstarávají především poměrně nízko letící velká proudová letadla. Nyní se tento provoz zintenzívnil natolik, že se stal de facto nepřetržitým. Žadatel by rád obdržel informaci, kdo tato letadla provozuje a proč vlastně musí snášet jimi produkovaný hluk.
Na základě žádosti o upřesnění doplněno:
Velká dopravní letadla létají nad bydlištěm žadatele v některé dny natolik často, že víceméně nemá smysl uvádět přesný čas jednotlivých přeletů.
Extrémním dnem bývá zpravidla pátek, kdy letadla přelétávají každých deset minut nebo i častěji ve výšce maximálně dva kilometry většinou na trase vymezené zhruba osou Uherské Hradiště-Žilina, tedy evidentně v určitém frekventovaném leteckém koridoru.
Tento letecký provoz ještě každou sobotu a neděli zpestřuje neustálé kroužení letounu L-410 Aeroklubu Dubnica, které bez přestání přelétává nad údolím řeky Vláry v místě Vlárského průsmyku.
Odpověď ÚCL:
Ze strany Úřadu byl proveden monitoring četnosti výskytu letadel, a to dne 19. října 2010 od 08:00 – 14:00 hod. na stanovišti ACC Praha, sektor “East Low”, která tato letadla řídí do letové výšky 8.550 metrů. V blízkosti bydliště žadatele se nachází dvě jednosměrné letové tratě:
o Označení: M984, z Polska do Českého Těšína přes Holešov do Mikulova a Rakouska
o Označení: Z121, z Rakouska do Valtic přes Uherské Hradiště do Třince a Polska
Výsledky monitoringu (čas a výška průletu letadla v blízkosti bydliště žadatele, provozovatel a typ letadla, trať) byly přiloženy v tabulce.
Z monitoringu vyplývá:
o Nebyla zaznamenána dopravní proudová nebo turbovrtulová letadla pod výšku 2 kilometry v okolí obce Štítná nad Vláří. V prostoru Moravy byla taková letadla zaznamenána pouze v prostoru letišť Brna a Ostravy.
o Četnost letadel do výšky 8.550 m byla v průměru 3 – 4 letadla za hodinu a výška letů v průměru 6 – 8 kilometrů.
o Provozovatelé letadel jsou nejčastěji české, polské, rakouské a německé letecké společnosti.
o Do výšky 8.550 metrů je větší poměr používaných turbovrtulových letadel, která způsobují menší hluk než proudová letadla.
o Tratě M984 a Z121 jsou využívány od 8.550 m i výše. Z toho vyplývá, že četný letový provoz, o kterém se žadatel zmiňuje, je prováděn od výšky 9 kilometrů výše. Hustota letů na tratích M984 a Z121 od výšky 9 kilometrů výše není vysoká s porovnáním jako v jiných částích České republiky.
o Na základě platných mezinárodních dohod, proudová letadla letící po trati Z121 do Katovic a Krakova mají výstupní podmínky pro vstup do Polska klesat do 5.800 m, maximálně 4.550 m. Na základě platných mezinárodních dohod, proudová letadla letící po trati M984 do Vídně, mají výstupní podmínky pro vstup do Rakouska klesat do 5.200 m, maximálně 3.950 m. Zahájení klesání se na obou tratích provádí po minutí Holešova z ekonomických důvodů. Z tohoto důvodu se nemohou nacházet velká dopravní letadla pod výškou 2 km.
o Stanovení tratí je dáno maximálním využitím vzdušného prostoru pro bezpečné a ekonomické využití vzdušného prostoru a s návazností na zahraniční letové cesty.
Zákon č.49/1997 Sb. o civilním letectví stanovuje, že vzdušný prostor je přístupný k létání za podmínek stanovených tímto zákonem, mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, a při dodržení pravidel létání. Z toho vyplývá:
o Slovenský provozovatel letounu L410 může létat i v České republice za dodržení leteckých předpisů (k nahlédnutí je možné využít webové stránky podniku ŘLP ČR, s.p. (www.ans.cz ))
o Letecký předpis L2 stanoví minimální výšku pro provádění letů. Citace předmětných ustanovení:
“3.1.2
S výjimkou, kdy je to nezbytné pro vzlet nebo přistání nebo s výjimkou, kdy tak povolil příslušný úřad, letadlo nesmí letět nad hustě zastavěnými místy (města, vesnice a jiná obydlená místa) nebo nad shromážděním osob na volném prostranství, pokud není ve výšce, která by v případě vzniklé nouze umožnila přistání bez ohrožení osob nebo majetku na povrchu země.
4.6
S výjimkou vzletu a přistání nebo s výjimkou povolení vydaného Úřadem pro civilní letectví, let VFR nesmí být prováděn:
a) nad hustě zastavenými místy (města, vesnice a jiná obydlená místa) nebo nad shromážděním osob na volném prostranství ve výšce nižší než 300 m (1000 ft) nad nejvyšší překážkou v okruhu 600 m od letadla,
b) kdekoli jinde než je uvedené v 4.6 a) ve výšce ne nižší než 150 m (500 ft) nad zemí nebo vodou.”
Žadateli byla zaslána příloha: Tabulka výšek a poloh letadel vzhledem k poloze obce Štítná nad Vláří dne 19.10.2010 v čase 08:00 – 14:00 SELČ na sektoru East Low
ÚCL obdržel dne 18.10.2010 a 20.10.2010 žádost pana L.N. o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
ÚCL žádosti vyhověl a v souladu s § 5 odst. 3 citovaného zákona ÚCL nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
1) Kdo je v současné době (myšleno k datu 18.10.2010) držitelem oprávnění pro údržbu podvozku L-410 ?
2) Kdo je v současné době (myšleno k datu 20.10.2010) držitelem oprávnění pro výrobu podvozku, popřípadě náhradních dílů k podvozku na L 410 ?
Odpověď ÚCL:
1) Požadovaná informace je v průběžně aktualizované podobě stále dostupná na webu ÚCL, kde jsou vyvěšena oprávnění všech firem poskytujících údržbu, včetně zpřesňujících informací ohledně jim schváleného stupně či rozsahu údržby jednotlivých typů výrobků či leteckých částí a zařízení, viz. https://www.caa.cz/letadlova-technika/opravnovani-poverovani-organizaci-a-osob/seznam-vydanych-opravneni-k-udrzbe-podle-casti-145/
Údržbu podvozků L410 může do úrovně dané příručkou pro údržbu příslušného modelu L410 provádět každá firma oprávněná v kategorii A, která má oprávnění provádět údržbu celého letadla. V současnosti se jedná o tyto firmy:
– LD Aviation Prague, s.r.o. (CZ.145.0005)
– Aeroservis, s.r.o. (CZ.145.0007)
– Silver Air, s.r.o. (CZ.145.0010)
– Aerotaxi, s.r.o. (CZ.145.0029)
– Aircraft Industrie, a.s. (CZ.145.0038)
– Job Air, s.r.o. (CZ.145.0054)
Kompletní údržbu podvozků L410 pak může provádět firma příslušně oprávněná v kategorii C14. V současné době ÚCL neregistruje žádné oprávnění v tomto rozsahu.
2) Základní přehled firem oprávněných ÚCL vyrábět výrobky a letecké části a zařízení, včetně základní informace o rozsahu oprávnění, je uveden na stránkách úřadu, viz. https://www.caa.cz/letadlova-technika/opravnovani-poverovani-organizaci-a-osob/seznam-vydanych-opravneni-k-vyrobe-podle-predpisu-cast-21-hlava-g/
Pokud se týká výroby podvozku pro letouny různých modelů typu L410 jako leteckého celku, neregistruje ÚCL v ČR k dnešnímu dni žádnou takto oprávněnou firmu.
ÚCL obdržel dne 20.10.2010 žádost pana J.H. o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
ÚCL žádosti v části vyhověl a v souladu s § 5 odst. 3 citovaného zákona ÚCL nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
1) Žádost o zaslání kopie Rozhodnutí Ministerstva dopravy o stanovení ochranných pásem, o kterém se Úřad zmiňuje v bodě 3 své předchozí odpovědi ze dne 12.7.2010
2) Žádost o sdělení konkrétních hodnot minimálních odstupových vzdáleností budov a osob, které nejsou účastny na provozu letadla, v okolí letiště ve Frýdlantu nad Ostravicí, případně o poskytnutí kopie mapy se zakreslením těchto vzdáleností, pokud má Úřad takovou mapu k dispozici
3) Žádost o sdělení, jaká je přesná hodnota limitu (zmíněného v bodě 3 předchozí odpovědi ÚCL ze dne 12.7.2010) ve vztahu k obytnému domu č. pop. 137, nacházejícímu se na parcele č. st. 209 k.ú. Lubno, obec Frýdlant nad Ostravicí, tj zda se obytný dům ve vztahu k předmětnému letišti nachází uvnitř nebo vně uvedeného limitu
4) Žádost o sdělení, na jaké činnosti má limit vliv, resp. pro jaké činnosti je tento limit významný
5) K poslední větě bodu 3 předchozí odpovědi Úřadu ze dne 12.7.2010 žádost o upřesnění pojmu “neveřejná část letiště” a o sdělení, která část letiště ve Frýdlantu nad Ostravicí je neveřejná, kde se tato část přesně nachází a z kterého dokumentu tato skutečnost vyplývá
6) Žádost o sdělení, zda letiště ve Frýdlantu nad Ostravicí před svým zřízením získalo úřední povolení ministerstva veřejných prací dle ustanovení § 21 a násl. zákona č. 172/1925 Sb., a v případě, že ano, žadatel žádá o zaslání kopie tohoto povolení
7) Žádost o zaslání kopie letištního řádu letiště ve Frýdlantu nad Ostravicí ze dne 23.10.2006. Uvedený letištní řád je obsažen ve spisu vedeném Úřadem ve věci vydání povolení provozovat letiště Frýdlant nad Ostravicí, čj. 20255/06-701, ve které bylo správní řízení zahájeno dne 8.12.2006
8) Žádost o zaslání kopií dalších existujících letištních řádů nebo obdobných dokumentů letiště ve Frýdlantu nad Ostravicí vydaných na základě ustanovení § 26 odst. 2 zákona č. 47/1956 Sb., nebo ustanovení § 31 odst. 2 zákona č. 49/1997 Sb., pokud má Úřad tyto dokumenty k dispozici.
Odpověď ÚCL:
Žadatel byl informován, že pro body 2 (vztahující se k osobám), 5 a 6 je povinným subjektem Ministerstvo dopravy. ÚCL v této části žádost odložil.
Ostatní body žádosti byly vyřízeny v zákonné lhůtě:
1. Kopie rozhodnutí Ministerstva dopravy Praha (dále jen MD) o stanovení ochranných pásem, vedeného pod č.j.: 0583/67- 20 ze dne 18. dubna 1967, včetně podkladového materiálu – situace ochranných pásem v měřítku 1:25 000 ze dne 3.12.1964 byla zaslána.
2. Konkrétní hodnoty minimálních odstupových vzdáleností jsou uvedeny ve výše jmenovaném rozhodnutí MD, tj. budovy, které nesouvisí s provozem letiště, nesmí být zřizovány v ochranném pásmu se zákazem staveb – 100 m od osy dráhy 08/26, přičemž osa dráhy prochází vztažným bodem.
3. Přesná hodnota limitu ve vztahu k obytnému domu č. p. 137 vyplývá z výše uvedeného rozhodnutí MD. Obytný dům č.p.137 se nachází mimo ochranné pásmo se zákazem staveb. Objekt se nachází v ochranném pásmu s výškovým omezením staveb boční přechodové roviny, jejíž limit ochranného pásma je 434 m n.m. na severní hraně objektu a dále stoupá poměrem 1:7. Dále se objekt nachází v ochranném pásmu areálu letiště a ochranném pásmu s omezením staveb vzdušných vedení vysokého napětí.
4. Na základě výše uvedeného rozhodnutí, u nových staveb (vzhledem k předmětnému rozhodnutí a jeho datu účinnosti):
– v ochranném pásmu s výškovým omezením staveb není dovoleno zřizovat takové stavby nebo zařízení nebo vysazovat porosty a umisťovat předměty, které by přesahovaly určenou výšku (ust. 5.2).
– v ochranném pásmu areálu letiště musí být všechny zamýšlené stavby projednány ve stadiu přípravné dokumentace se Státní leteckou inspekcí v Praze – od roku 1997 Úřadem pro civilní letectví (ust. 3.2).
– v ochranném pásmu s omezením staveb vzdušných vedení vysokého napětí se vymezuje prostor, kde tato vedení nesmí být. Výjimku tvoří vedení, která jsou tzv.”stíněnou překážkou”, tedy které je zakryto jinými vysokými překážkami (ust. 6).
– k povolování výjimek je zmocněna Státní letecká inspekce, resp. Úřad pro civilní letectví (ust. 8).
7. Kopie Letištního řádu ze dne 23. 10. 2006 byla zaslána.
8. Úřad pro civilní letectví nemá k dispozici kopie dalších letištních řádů, neboť pracuje pouze s aktuálně platnou dokumentací a neplatné letištní řády nearchivuje.
ÚCL obdržel ve dnech 1.10.2010, 14.10.2010 a 26.10.2010 žádost pana M.W. o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
ÚCL žádosti na základě upřesnění vyhověl a v souladu s § 5 odst. 3 citovaného zákona ÚCL nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
1) Žádost o poskytnutí informace, zda ÚCL povolil provozovateli letiště Letňany lety po okruhu nad obytnou zástavbou Prahy 9 katastrální území Třeboradice a pokud ano, na základě jakých parametrů byl okruh povolen
2) Následně po odpovědi ÚCL žadatel svůj dotaz přeformuloval – zda povolil ÚCL lety po okruhu z letiště Letňany vedoucí nad katastrálním územím Třeboradice a pokud ano, dle jakých parametrů?
3) Po odpovědi ÚCL žadatel dotaz upravil – jaké náležitosti musí splňovat návrh provozovatele letiště (Letňany), aby ÚCL tvar okruhu schválil a co je důvodem, že do hlukového omezení jsou zařazeny pouze obce Kbely, Satalice, Vinoř a Horní Počernice?
Odpověď ÚCL:
1) Úřad pro civilní letectví obecně nepovoluje provozovateli letiště lety po okruhu, neboť provozovatel letiště nevykonává leteckou činnost. Za konečné provedení letu je finálně odpovědný velitel letadla, nikoliv provozovatel letiště.
2) Z hlediska kompetencí daných zákonem č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů, nejsou lety po okruhu předmětem povolení vydávaných Úřadem pro civilní letectví. Tvar okruhu je navrhován provozovatelem letiště a pakliže splňuje veškeré náležitosti, je schválen Úřadem pro civilní letectví. Tento postup byl uplatněn také v případě okruhu letiště Letňany, tzn. že okruh byl Úřadem pro civilní letectví schválen. Konkrétní tvar okruhu je publikován v Letecké informační příručce dostupné na internetových stránkách Letecké informační služby:
http://lis.rlp.cz/ais_data/www_main_control/frm_cz_aip.htm a z uvedeného vyplývá, že se tvarem horizontálně promítnutým na zemský povrch částečně dotýká katastrálního území Třeboradice.
Pokud se týká podmínek, které okruh musí splňovat, jedná se o dodržení výšky letu dle předpisu L 2 (dostupný na internetových stránkách Letecké informační služby http://lis.rlp.cz/predpisy/predpisy/index.htm), konkrétní ustanovení:
3.1.2
S výjimkou, kdy je to nezbytné pro vzlet nebo přistání nebo s výjimkou, kdy tak povolil příslušný úřad, letadlo nesmí letět nad hustě zastavěnými místy (města, vesnice a jiná obydlená místa) nebo nad shromážděním osob na volném prostranství, pokud není ve výšce, která by v případě vzniklé nouze umožnila přistání bez ohrožení osob nebo majetku na povrchu země.
4.6
S výjimkou vzletu a přistání nebo s výjimkou povolení vydaného Úřadem pro civilní letectví, let VFR nesmí být prováděn: a) nad hustě zastavenými místy (města, vesnice a jiná obydlená místa) nebo nad shromážděním osob na volném prostranství ve výšce nižší než 300 m (1000 ft) nad nejvyšší překážkou v okruhu 600 m od letadla,
b) kdekoli jinde než je uvedené v 4.6 a) ve výšce ne nižší než 150 m (500 ft) nad zemí nebo vodou.
V případě letiště Letňany musí být navíc brány v úvahu podmínky dané pro konstrukci koncového řízeného okrsku letiště Ruzyně a koncové řízené oblasti letiště Kbely.
Z výše uvedeného vyplývá, že lety nad zástavbou, týkající se i přeletu obce Třeboradice, nejsou zakázány a v případě vzletu a přistání mohou být prováděny i v nižších výškách, než je uvedeno výše, a to bez zvláštního povolení.
3) První z náležitostí, které musí okruh letiště splňovat, je možnost dodržení minimální výšky letu dle předpisu L 2 (ust. 3.1.2, resp. 4.6), při současném splnění podmínek rozdělení vzdušného prostoru v okolí letiště. Další náležitostí navrhovanou provozovatelem letiště je, aby se okruh svým tvarem, pokud možno, co nejvíce vyhýbal okolní zástavbě. S ohledem na vzájemnou polohu dráhy a okolní zástavby je však třeba poznamenat, že řešení tohoto požadavku je často kompromisní, protože tvar okruhu by měl být co nejjednodušší a lety nad zástavbou nejsou při splnění požadavků předpisu L2 zakázány. Pokud se týká hluku, povinností provozovatele letiště je technickými, organizačními a dalšími opatřeními zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity. Při schvalování okruhu není hluková problematika dále řešena.
Pokud se týká konkrétně okruhu letiště Letňany, z důvodu blízkosti letiště Kbely a jeho řízeného okrsku není možno stanovit tzv. jižní okruh, tzn. okruh je veden severní částí od letiště Letňany. Pro dodržení minimální výšky letu dle předpisu L2 a s ohledem na omezení výšky letu dané existencí koncové řízené oblasti letiště Kbely je stanovena výška letu po okruhu na 1900 ft / 580 m nad střední hladinou moře.
Hlukové omezení uvedené v Letecké informační příručce (AIP), stanovené k letišti Letňany a zakazující přelétávat motorovými letadly obce Kbely, Satalice, Vinoř a Horní Počernice, pokud není řízením letového provozu stanoveno jinak, bylo stanoveno provozovatelem letiště. Vyplývá ze snahy provozovatele letiště snížit hlukové zatížení uvedených obcí, které se nacházejí v blízkosti dráhy letiště Kbely, ze souběžného leteckého provozu motorových letadel z letiště Kbely a letiště Letňany. Ochranné hlukové pásmo podle § 37 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů, není pro letiště Letňany stanoveno a s ohledem na provoz letiště Letňany nemá Úřad pro civilní letectví informace, že by byly překročeny hygienické limity a naplněny podmínky pro stanovení takového ochranného pásma. Dále nejsou naplněny ani podmínky pro stanovení provozního omezení ke snížení hluku na letišti, podle § 42 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů.
ÚCL obdržel dne 1.11.2010 žádost paní P.B. o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
ÚCL žádosti vyhověl a v souladu s § 5 odst. 3 citovaného zákona ÚCL nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
Kdo a od kdy je držitelem oprávnění k provozování letiště Mnichovo Hradiště?
Odpověď ÚCL:
V období od 15.3.2000 do 23.6.2010 provozovala letiště Mnichovo Hradiště obchodní společnosti L-Consult, s. r. o., IČ: 250 05 537, se sídlem Chrastavská 263/8, 460 01 Liberec 2.
Od 23.6.2010 zajišťuje provozování letiště obchodní společnost Aero-taxi OKR, a.s., IČ: 273 51 122, se sídlem Chrastavská 263/8, 460 01 LIBEREC 2.
ÚCL obdržel dne 16.11.2010 žádost pana T.P. o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
ÚCL žádosti vyhověl a v souladu s § 5 odst. 3 citovaného zákona ÚCL nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
K zamýšlené výstavbě na pozemcích parc. č. 491/1, 491/2, 494/1, 494/2, 492, 493, 496/1, 496/145, vše v katastrálním území Střížkov, obec Praha, na kterých je zamýšlena výstavba obytného souboru “Plazza Střížkov”.
1) zda společnost DEVELOP invest, její zástupce, případně jakákoli jiná fyzická či právnická osoba kontaktovala ÚCL se žádostí o jakékoliv stanovisko, vyjádření, názor či jiný podklad, které by mohly souviset s výše zmíněnou plánovanou výstavbou na uvedených pozemcích; a v případě že ano
2) kdo takovou žádost, podnět, komunikaci či jiné podání učinil, kdy se tak stalo a co přesně bylo požadováno; a dále
3) jak byla taková žádost, podnět, komunikace či jiné podání vyřízeno, a to včetně poskytnutí kopie nebo přepisu případných rozhodnutí, vyjádření, stanovisek, dopisů, e-mailů či jiné komunikace, které byly ve věci výše zmíněné plánované výstavby vydány či odeslány či které má ÚCL k dispozici
Odpověď ÚCL:
ÚCL sdělil, že v období od roku 2005 nebyl kontaktován se žádostí o stanovisko, vyjádření, názor nebo jiný podklad v souvislosti s plánovanou výstavbou souboru “Plazza Střížkov”, specifikovanou dle žádosti
ÚCL obdržel dne 23.11.2010 žádost paní L.M. o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
ÚCL žádosti vyhověl a v souladu s § 5 odst. 3 citovaného zákona ÚCL nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
Jaká pojištění jsou nutná v oblasti letecké dopravy. Na co musí (+může) být přepravce pojištěn, případně kde je možnost tato pojištění sjednat – které pojišťovny toto pojištění nabízejí.
Odpověď ÚCL:
Pojištění leteckých dopravců řeší Evropská unie několika nařízeními. Tato nařízení upravují a uvádí vše podstatné:
Nařízení EP a Rady č. 785/2004, 2027/97 a 1008/2008 (toto Nařízení nahradilo 2407/1992). Všechna tři nařízení byla zaslána v příloze.
ÚCL obdržel dne 30.11.2010 žádost pana M.K. o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
ÚCL žádosti vyhověl a v souladu s § 5 odst. 3 citovaného zákona ÚCL nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
Žádost o poskytnutí konsolidované přílohy nařízení Komise (ES) č. 622/2003 ze dne 4.4.2003. Pro případ, že úřad pro utajení předmětné přílohy informaci neposkytne, se žadatel táže:
– Má obsah přílohy normativní charakter?
– Jakému typu subjektů jsou opatření uvedená v předmětné příloze adresována?
– Stanovují opatření přímo či nepřímo povinnosti i cestujícímu?
– Je obsahem předmětné přílohy i zákaz vnášet do letadla některé druhy předmětů, jako nože, kapaliny, apod.?
– Je na jiném místě právního řádu (vyjma předmětné přílohy) stanoven zákaz vnášet do letadla některé druhy předmětů, jako nože, kapaliny, apod.?
Odpověď ÚCL:
V zastoupení státní správy České republiky v oblasti civilního letectví ÚCL sděluje, že nařízení Komise (ES) č. 622/2003 ze dne 4. dubna 2003, kterým byly stanoveny prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti, bylo prováděcím pravidlem nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2320/2002 ze dne 16. prosince 2002. Toto nařízení a jeho prováděcí pravidla, včetně nařízení (ES) č. 622/2003, bylo zrušeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008, ze dne 11. března 2008.
Pokud se týká poslední odrážky žádosti, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 ze dne 11. března 2008, článek 3, vymezuje tzv. “zakázané předměty”. Příloha uvedeného nařízení, ust. 3 a 4, popisuje způsob jak ověřit, že se na palubě letadla nenacházejí zakázané předměty, resp. způsob jak zabránit proniknutí zakázaných předmětů na palubu letadla. Navíc nařízení Komise (EU) č. 185/2010 ze dne 4. března 2010, v platném znění, stanovuje, jaké předměty se nesmějí vnášet na palubu letadla.
Výše uvedená nařízení jsou dostupná v Úředním věstníku, nebo na stránkách Úřadu pro civilní letectví
resp. Ministerstva dopravy
Pokud se týká provozních opatření v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy, je tato oblast v kompetenci Ministerstva dopravy.
ÚCL obdržel dne 21.12.2010 žádost pana M.W. o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
ÚCL žádosti vyhověl a v souladu s § 5 odst. 3 citovaného zákona ÚCL nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
Žadatel navazuje na své předchozí žádosti a dále zdůrazňuje, že podél a přes katastrální území Třeboradice nalétávají ročně tisíce letounů k přistání na letišti Ruzyně, a proto je toto území vystaveno permanentnímu zvýšenému hlukovému zatížení, a to v daleko vyšší míře, než obce Kbely, Satalice, Vinoř a Horní Počernice, na které je brán provozovatelem takový ohled. Provoz na letišti Kbely je proti letišti Ruzyně zcela zanedbatelný. Zatěžovat tedy katastrální území Třeboradice dalším hlukem z prolétajících sportovních letadel po okruhu se souhlasem ÚCL znamená preferenci zájmu zanedbatelné skupinky lidí před zájmem tisíců obyvatel žijících ve zmíněném území, na které by měl být brán ohled především. Travnaté letiště mezi obytnou zástavbou umístěné šest kilometrů od centra hlavního města trvale obtěžující obyvatelstvo hlukem lety po okruhu ve dnech pracovního klidu a volna bude zřejmě evropskou raritou. Žadatel tedy žádá o informaci, zda je možné provoz po okruhu na letišti Letňany omezit tak, aby obyvatelé nebyli obtěžováni hlukem ve dnech pracovního klidu a volna, nebo okruh od zmiňovaného území v dostatečné vzdálenosti odklonit. Pokud toto omezení nemůže iniciovat ÚCL, tak kdo.
Odpověď ÚCL:
Jak již bylo uvedeno v minulé odpovědi Úřadu pro civilní letectví, podmínky pro stanovení provozního omezení ke snížení hluku na letišti Letňany podle § 42 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů, nejsou naplněny. Žádné z výsledků měření hlukové zátěže z leteckého provozu letiště Praha/Ruzyně neprokázalo nadlimitní zatížení katastrálního území Třeboradice, aby mohlo být zahrnuto do příslušného ochranného hlukového pásma ve smyslu § 37 zákona č.49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů.
Pokud se týká provozu na letišti Letňany, provozní doba veřejného vnitrostátního letiště je upravena prováděcí vyhláškou č. 108/1997 Sb., Přílohou 3. Tato provozní doba je v období 15. 4. – 15. 10. minimálně 7 hodin každou sobotu, neděli a svátky, mimo tyto dny a publikovanou dobu je provozní doba na vyžádání. Navržení tvaru letištního okruhu je v kompetenci provozovatele letiště, za podmínky respektování zásad bezpečnosti letového provozu (viz minulá odpověď Úřadu pro civilní letectví).
Úřad pro civilní letectví není kompetentní zasahovat do práv soukromých subjektů (provozovatel letiště, provozovatelé letadel, případně další), jestliže jejich chování nebo činnosti nespadají do rámce zákonem svěřené věcné působnosti ÚCL. Případné změny týkající se provozu na letišti Letňany je proto možné iniciovat jednáním s provozovatelem letiště.
ÚCL obdržel dne 30.12.2010 žádost pana L.K. o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
ÚCL žádosti vyhověl a v souladu s § 5 odst. 3 citovaného zákona ÚCL nyní zveřejňuje obsah poskytnuté informace.
Dotaz:
Jaké podmínky musí právnická osoba splnit pro získání oprávnění na instalaci letadlových radiostanic?
Odpověď ÚCL:
Z e-mailu žadatele není zcela zřejmé, co míní oprávněním k instalaci radiostanic, zda oprávnění stanice fyzicky zastavovat do konkrétních letadel nebo oprávnění navrhovat (projektovat) způsoby instalace radiostanic pro použití na letadlové technice. Dále byl žadateli uveden stručný nástin obou variant.
Varianta I: realizace zástaveb
Pro provádění realizací zástaveb radiostanic je nutné, aby osoba tyto provádějící byla oprávněna v souladu s nařízením Komise (ES) č. 2042/2003 k provádění údržby, a to buď v souladu s Hlavou F přílohy Část M pro malá letadla (do 5 700 kg a jednomotorové vrtulníky) a nebo v souladu s přílohou Část 145 pro velká letadla a letadla používaná v obchodní letecké dopravě.
Takto oprávněná organizace může provádět zástavby výhradně v souladu se schválenými údaji (dle přílohy Část 21 nařízení Komise (ES) č. 1702/2003) tzn. dle schváleného doplňkového osvědčení či změny designu (obvykle jsou držitelem těchto dat poskytovány ve formě Bulletinu). Firma oprávněná k údržbě pak není v žádném případě oprávněna tyto data sama vytvářet tzn. projektovat realizaci zástavby.
Pro přijetí žádosti u ÚCL je rozhodující podmínkou, aby se hlavní místo činnosti žadatele nacházelo na území ČR. Pro získání oprávnění je nutno vyhovět všem požadavkům a podmínkám výše uvedeného nařízení resp. příslušné části.
Uvádět veškeré podrobnosti není vzhledem ke komplexnosti a rozsahu procesu schválení možné, proto byly žadateli předány kontaktní údaje kompetentních zaměstnanců.
Varianta II: projektování zástaveb
Projektování zástaveb může obvykle (téměř výhradně se jedná o významné změny designu) provádět pouze organizace oprávněná k projektování v souladu s Hlavou J přílohy Část 21 nařízení Komise (ES) č. 1702/2003. Toto oprávnění může udělit výhradně EASA a žádost je nutno podat způsobem uvedeným na jejích stránkách – www.easa.eu.int.
Samotné schválení pak probíhá obvykle jako schválení doplňkového typového osvědčení dle Hlavy E přílohy Část 21 nařízení Komise (ES) č. 1702/2003.
Na závěr ÚCL doporučil osobní konzultaci ke všem výše uvedeným variantám se zaměstnanci, jejichž kontaktní údaje byly poskytnuty.
© 2024 všechna práva vyhrazena