Problematika zástavby solárních panelů do kluzáků

ÚCL se v poslední době setkává s dotazy plachtařské veřejnosti na možnosti zástavby solárních panelů do kluzáků. Na semináři  pověřených a oprávněných pracovníků ÚCL pro prodlužování OLZ/ARC,  který proběhl na ÚCL dne 30.11.2017 byla tato problematika diskutována. Přinášíme tedy stručné shrnutí. 

Solární články jsou dnes součástí stavu techniky a je pochopitelné, že si je nelze odmyslet ani při stavbě kluzáků.  Problémem jsou vysoké teploty pod solárními panely vznikající v důsledku jednak činnosti panelu samotného, jednak v důsledku černé barvy panelu.  Např. výrobce kluzáků Shempp-Hirth Flugzeugbau GmbH uvádí, že teplota pod místem instalace může dosahovat až 90°C. Vláknové kompozitové konstrukce jsou charakterizovány mimo jiné i tzv. teplotou skelného přechodu. Pod hranicí této teploty je kompozitová konstrukce kluzáku v tvrdém křehkém stavu s vysokým modulem pružnosti. Při dosažení teploty skelného přechodu se vlastnosti materiálu mění a modul pružnosti výrazně poklesne. Ovlivněny jsou vlastnosti nikoliv samotných skelných či karbonových vláken, ale vlastnosti matrice, tedy spojité poddajné složky, která fixuje samotná vlákna. Přenos sil je totiž založen na adhezi mezi vlákny a matricí. Obvykle se jedná o různé pryskyřice a vytvrzovadla, jejichž přesné složení výrobci tají. Teplota skelného přechodu může začínat v závislosti na použité pryskyřici již na teplotě 70°C. Většina kompozitových kluzáků však byla certifikována s použitím německého předpisu LBA I 4- FVK/91, který předpokládá „teplý letní den“ s teplotou 38°C. Teplota bílého leštěného povrchu byla pro takový den vypočtena na 54°C, tedy s jistotou pod teplotou skelného přechodu.

Výrobce kluzáků Alexander Schleicher GmbH & Co. vydal technické sdělení, ve kterém je tato problematika všeobecně zpracována. (podrobnosti TM 01-002 neautorizovaný překlad do češtiny zde) Sklolaminátové konstrukce (např. kluzáky ASK 17,19,21 apod.) jsou a byly vyráběny za pomoci pryskyřice, která takto vysoké teploty nevydrží. Proto existují postupy pro zesílení (podlaminování) takto teplotně zatížené konstrukce. Konstrukce z karbonových vláken (např. kluzáky ASW 22,24,27,28) je již možné vyrábět s pryskyřicemi, které snášejí vyšší teploty. Trup, či případně oblast trupu, se však musí dodatečně upravit temperováním, tj. zahřátím, které je jasně definováno teplotou a časem. Ovšem i v takovém případě bývá doporučeno zesílení teplotně namáhané konstrukce. (Technické shrnutí ÚCL s ohledem na další výrobce v angličtině zde)

Výroba nových kompozitových kluzáků na bázi karbonových vláken tedy dává určité možnosti vyrobit materiál, který bude teplotně dostatečně odolný. V raných dobách výroby sklolaminátových konstrukcí však patrně nebyly použitá pryskyřice a vytvrzovadlo sledovány tak precizně, aby bylo možné změnu vlastností v důsledku tepelného namáhání určovat.

Jediný zodpovědný subjekt pro určení možnosti zástavby do konkrétního kluzáku je držitel typového certifikátu. Solární panel lze tedy zastavět do kluzáku pouze v případě, pokud existuje servisní bulletin držitele TC, který takovou zástavbu povoluje a stanoví její provedení. Zástavba dle CS-STAN v současné době možná není. Jakoukoliv jinou instalaci solárního panelu je zatím nutné považovat za neschválenou zástavbu.

Podobné stanovisko je nutné zaujmout i k související úpravě elektroinstalace, Použití nevhodného nebo dokonce žádného regulátoru může totiž ještě zvýšit teplotu panelu, případně poškodit palubní elektrickou síť. Schéma zapojení pro palubní síť je buď součástí servisního bulletinu výrobce (obvykle v případě zapojení solárních článků), nebo se odkazuje na konkrétní výrobce zařízení (obvykle v případě dodatečné zástavby přídavných přístrojů a zařízení). Pokyny pro bezpečnou mechanickou montáž včetně uvedení násobků přetížení, se kterými je nutné počítat, bývá rovněž součástí servisního bulletinu. To se týká mimo jiné také instalace druhé baterie, jejíž neschválená zástavba může vážně ohrozit bezpečnost zejména v okamžiku nehody tedy tzv. crashworthiness. Nezanedbatelným rizikem je také možnost vzplanutí a exploze nevhodné baterie. Není-li možná zástavba dle CS-STAN či oficiálního a platného bulletinu výrobce, je nutné na takové zástavby pohlížet jako na neschválené se všemi důsledky pro zachování letové způsobilosti kluzáku.

ÚCL vstoupil v jednání s příslušným pracovištěm EASA a řeší rovněž tuto problematiku ve spolupráci s leteckými úřady okolních států. O výsledku bude veřejnost informována.



Politika_bezpecnosti.jpg

PZZ.jpg


doletis.png


drony_2.jpg


Pruvodce_GA_1.jpg


LPaL__PVP_EU_BANNER.jpg


seminare.jpg


essi_logo.jpg

Kalendář aktualit

září 2018   < >
Po Út St Čt So Ne
          1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
Výběr jazyka česky english