Provoz balónů bez pilota na palubě

V souvislosti s uveřejněním změny leteckého předpisu L 2, Pravidla létání, dne 30.  6.  2011, která upravuje podmínky provozu balónů bez pilota na palubě a nabývá účinnosti dne 1.  8.  2011, byly vypracovány a zveřejněny odpovědi na nejčastější otázky k tomuto tématu.

Výklad k vydání podmínek je uveden na internetových stránkách ÚCL v části Provoz / Letadla bez pilota na palubě / Balóny bez pilota na palubě.


Co je balón bez pilota na palubě a podle kterého předpisu se řídí jeho provoz?

Nezávisle na rozměrech je balón klasifikován jako letadlo, ať již je volně letící nebo upoutaný či řízený nebo neřízený. Pokud není pilot na palubě (ať již řídí balón dálkově nebo se v případě něřízeného balónu jedná o osobu odpovědnou za jeho provoz), je třeba provádět let takového balónu v souladu s ustanoveními 3.1.9 a 3.1.11 leteckého předpisu L 2 – Pravidla létání. Podrobnější požadavky pak obsahuje Dodatek 5 (volné balóny bez pilota na palubě se zátěží) nebo Doplněk R (volné balóny bez pilota na palubě bez zátěže a upoutané balóny bez pilota na palubě). Uvedený předpis následně rozlišuje balóny podle mnoha kritérií (např. rozměr, hmotnost, lokalita vzletu) a obsahuje specifické požadavky vedoucí k bezpečnému provozu.


Proč byly tyto požadavky zahrnuty do leteckého předpisu L2 – Pravidla létání?

ČR je od roku 1944 vázána Úmluvou o mezinárodním civilním letectví a jejími přílohami, jejichž požadavky jsou zaneseny v zákoně č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, v prováděcí vyhlášce a v leteckých předpisech, a to společně s dalšími požadavky čistě národního charakteru. Příloha 2 Úmluvy (a letecký předpis L 2) stanovuje podmínky pro provoz volných balónů bez pilota na palubě a pro vydávání příslušných oprávnění k jejich provozu, ovšem Dodatek 5 této přílohy (předpisu) stanovuje pouze podmínky pro provoz těch balónů, které nesou užitečné zatížení. Vzhledem ke značnému rozšíření provozu volných balónů bez pilota na palubě bez užitečného zatížení, zejména jejich hromadných vzletů a k souvisejícím rizikům pro letecký provoz i pro osoby na zemi, byly stanoveny národní podmínky pro jejich vzlety a logicky byly přiřazeny k dosavadním požadavkům. Podmínky byly zpracovány i na základě zkušeností ze zahraničí, např. Rakouska, Německa, V. Británie jako kompromis mezi nutnými omezeními z výše uvedených důvodů a mezi zachováním neomezeného individuálního provozu malých počtů a rozměrů balónů.


Mohu nechat volně vzletět pouťový balónek?

Do definice volného balónu bez pilota na palubě spadá i klasický pouťový balónek, nicméně smyslem podmínek je zejména omezit nehlášený provoz volných balónů o vysoké koncentraci nebo o velkých rozměrech především v blízkosti letišť a heliportů, aby tak nedocházelo k rozptýlení pozornosti pilotů letadel obzvláště při manévrování v malých výškách a rovněž aby byla snížena pravděpodobnost srážky za letu. Doplněk R obsahuje tabulku, z níž vyplývá, že malých pouťových balónků může na 1 km2 během 15 minut vzletět až 100 ks bez ohlášení nebo žádosti. Nesmí však být vzájemně svázány, ani nést podvěšené zatížení, které by mohlo ohrozit letový provoz.


Platí nějaká omezení na tzv. „lampiony štěstí“ nebo „létající lucerny“?

Jedná se o horkovzdušné volné balóny bez pilota na palubě a tyto podléhají novým provozním omezením. Je třeba upozornit na pojem „užitečné zatížení“, za něž se mj. považují materiály nebo předměty, které by v případě střetu s letadlem mohly způsobit poškození letadla. Balón tedy nesmí obsahovat např. kovový drát. Podrobněji lze vycházet z tabulky v Doplňku R předpisu L 2, která vylučuje hromadné vzlety těchto balónů v blízkosti letišť bez patřičné koordinace či povolení. Avšak i při provozu takového počtu balónů, který je povolen bez dalších podmínek, je třeba brát v úvahu fakt, že veškerá odpovědnost za případné škody způsobené tímto provozem zůstává na osobě, která balón uvádí do provozu nebo která organizuje hromadný vzlet.

Mezi již zaznamenané škody patří zejména rizika požáru, např.:

  • vznícením obalu balónu při startu s ohrožením osob v blízkosti;
  • pádem hořícího balónu po vznícení obalu balónu za letu (nárazem větru a vychýlením balónu);
  • pádem hořícího balónu po ztrátě vztlaku (netěsnost obalu, sestupný vzdušný proud);
  • nárazem do překážky (stromy, budovy, vozidla);
  • vznícením od žhavých zbytků po dopadu balónu;


rizika pro životní prostředí, např.:

  • poranění zvěře a zvířat zapletením se do drátu nebo při jeho strávení;
  • vizuální znečištění přírody do doby rozkladu obalu balónu;


a další rizika, např. riziko zkratu vedení elektrické energie.


Co jsou upoutané balóny bez pilota na palubě; mohu držet přivázaný pouťový balónek?

Upoutaný balón bez pilota na palubě není v předpisu zvlášť vydefinován, jelikož se v zásadě jedná o tentýž balón jako je volný balón bez pilota na palubě tehdy, je-li upoután v určité výšce nad zemským povrchem. Podmínky pro provoz upoutaných balónů v ČR byly od roku 1996 stanoveny formou leteckého oběžníku AIC a nyní byly upraveny ve světle technologického vývoje a souvisejících rizik v současnosti provozovaných balónů a rovněž zahrnuty do Doplňku R předpisu L 2. Upoutané balóny jsou rozděleny do různých kategorií, pro provoz dotazovaného upoutaného pouťového balónku se z praktického hlediska s novou regulací nic nemění.


Jak se určuje objem balónu?

Přestože ani kulový balón nemá v provozu tvar ideální koule, lze pro praktické využití využít vzorec na výpočet objemu koule (V = 4/3 πr3). V případě tvaru balónu, u kterého by výpočet objemu byl složitý, je pro zjednodušení stanoveno, že pokud žádný z rozměrů (jako např. délka, výška nebo průměr balónu) nepřekračuje 2 m, lze jej považovat za ekvivalentní k balónu s objemem do 3,25 m3. U balónu s objemem do 0,5 m3 lze za ekvivalentní maximální rozměr považovat 1 m.


Jaký vliv meteorologických podmínek je třeba uvážit?

Při provozu volného balónu za větru zůstává vertikální rychlost stoupání balónu prakticky stejná jako při bezvětří, ale horizontální rychlost vůči zemi roste, balón tedy bude stoupat tím plošší dráhou, čím silnější proudění větru bude, a je tedy nutné zohlednit umístění a výšku překážek v okolí místa vzletu. Totéž platí i v případě provozu upoutaného balónu, kde při větší rychlosti větru dojde ke snížení úhlu kotvícího lana vůči zemi a je třeba toto zohlednit tak, aby nedošlo k zachycení kotvícího lana či samotného balónu např. o vedení VN, stavby či stromy, což by mohlo způsobit např. přerušení lana.

Požadavek na minimální přízemní dohlednost a na provoz mimo oblačnost umožňuje pilotům letadel letících podle pravidel pro let za viditelnosti balón vizuálně zachytit a dodržet bezpečný rozstup.


Co jsou balóny o vysoké svítivosti, které materiály mají velkou světelnou nebo radarovou odrazivost?

Balóny se zdrojem světla o svítivosti nad 2 000 cd jsou považovány za balóny o vysoké svítivosti. Stejně jako balóny z materiálů o velké světelné odrazivosti (jako např. lesklý pokovený povrch) mohou působit pro ostatní piloty jako klamavá světla a je třeba o jejich výskytu předem informovat.

Radarově odrazivé jsou materiály, které odrážejí záření v kmitočtovém pásmu od 200 do 2 700 MHz (např. obal balónu s pokoveným povrchem) a rovněž je třeba o jejich výskytu informovat ŘLP.


Kde se nachází jaký druh vzdušného prostoru? (TMA, CTR, ATZ, zakázané, nebezpečné, atd.)

Vyhodnocení místa plánovaného vzletu vzhledem k druhu vzdušného prostoru lze provést za pomoci letecké mapy ICAO nebo např. v mapové aplikaci umístěné na stránkách ŘLP ČR, s.p.: http://aisview.rlp.cz/. Návod pro práci se zobrazením mapy aplikace „AIS view“ je dostupný na adrese: http://aisview.rlp.cz/zobrazeni_help_cz.pdf. Lze využít i překrytí vrstvou topo nebo orto pro zobrazení mapových či ortofotografických podkladů. Tato aplikace běží ve zkušebním režimu a zhruba od srpna 2011 by měla být v plném provozu.

Letištní provozní zóna (ATZ)

Je část vzdušného prostoru v blízkém okolí neřízeného letiště. Slouží k ochraně neřízeného letového provozu. Vertikálně začíná na zemském povrchu, horizontální hranici tvoří kružnice o poloměru 3 námořní míle (5,5 km) se středem ve vztažném bodu letiště.

ATZ jsou vyznačeny v letecké mapě ICAO, nikoliv však v mapové aplikaci AIS view. Lze také využít seznam všech letišť v ČR, okolo kterých se ATZ nachází, který je uveden v Letecké informační příručce AIP v Části AD 4 (přístupné na internetových stránkách http://lis.rlp.cz/).

Řízený okrsek (CTR)

Je část vzdušného prostoru ustanoveného v okolí letiště s řízeným provozem, sloužící k ochraně řízeného letového provozu. Vertikálně začíná na zemském povrchu, horizontální hranice jsou vyznačeny v letecké mapě ICAO nebo v aplikaci AIS view.

Koncová řízená oblast (TMA)

Je část vzdušného prostoru v širším okolí letiště s řízeným provozem, která navazuje na řízený okrsek a slouží k ochraně přilétajících a odlétajících letadel. Kolem jednoho letiště může být stanoveno několik na sebe navazujících TMA s různými horizontálními a vertikálními hranicemi (s počátkem obvykle ve výšce cca 300 m nad terénem) tak, aby obsahovaly všechny příletové a odletové tratě. Hranice TMA jsou vyznačeny v letecké mapě ICAO nebo v aplikaci AIS view.


Jak zjistit, zda je aktivován omezený, rezervovaný nebo vyhrazený vzdušný prostor?

Informace o aktivaci těchto prostorů (LKR, TRA, TSA) na příští den lze nalézt v Plánu využití vzdušného prostoru (AUP nebo UUP), který je dostupný na stránkách ŘLP: http://aup.rlp.cz/ nebo lze zkonzultovat jeho vizuální zobrazení na http://aisview.rlp.cz/.


Co je formát WGS 84 a kde takovéto souřadnice lze získat?

Jedná se o označení světového geodetického systému, určeného ke stanovení zeměpisné polohy pomocí zeměpisných souřadnic. Souřadnice v tomto formátu poskytují běžné přijímače GPS nebo některé mapové internetové portály (např. www.mapy.cz, www.maps.google.cz, aj.).


Co je řízený vzdušný prostor?

Jedná se o prostor ve většině případů začínající 300 m nad zemí, v blízkosti řízených letišť se však nachází již od zemského povrchu.


Co je ochranné pásmo letiště a kde se nachází?

Ochranné pásmo letiště (OP) je prostor poskytující ochranu letadel před překážkami. OP je podobných rozměrů jako CTR nebo ATZ. V celé své ploše se OP nerozkládá u zemského povrchu, ale je výškově odstupňované (symbolický nákres viz Předpis L 2, Doplněk R, Obrázek č. 2), což umožňuje provoz upoutaných balónů ve výškách pod OP.

OP jsou vytyčena i v okolí heliportů do maximální vzdálenosti 650 m. Seznam heliportů včetně zeměpisných souřadnic naleznete v Letecké informační příručce AIP, části AD 3, dostupné na http://lis.rlp.cz. Pro let v blízkosti OP je vhodné podat žádost na ÚCL, kde dojde k přesnému posouzení vlivu na bezpečnost.


Jak podat žádost o let balónu bez pilota na palubě?

Na internetových stránkách ÚCL v části Formuláře sekce letových standardů naleznete formulář s pokyny k jeho vyplnění a odeslání.

Výběr jazyka česky english